O Síni slávy

Český fotbal proslavilo za více než sto dvacet let velké množství osobností, na které bychom neměli zapomínat. Jednou z možností, jak si některé postavy navždy připomínat, je uvedení do Síně slávy českého fotbalu. Ta byla oficiálně vyhlášena v roce 2006 a postupně jsou do ní uváděni hráči, trenéři a funkcionáři, ale i týmy.

O zařazení do Síně slávy rozhoduje hlasování Akademie, která je složena z vybraných trenérů, hráčů, funkcionářů a novinářů. Následně toto rozhodnutí schvaluje Výkonný výbor FAČR.

Prvním členem Síně slávy se stal v roce 2006 Josef Masopust, držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Je symbolické, že při desátém výročí založení této tradice, do Síně slávy vstoupil i druhý český držitel Zlatého míče Pavel Nedvěd.

Během deseti let se tak do prestižní společnosti dostali Andrej Kvašňák, Antonín Panenka, František Veselý, Ladislav Novák, Ivo Viktor, Josef Bican, Karel Brückner, Rudolf Baťa.

Do Síně slávy byly uvedeny také tři týmy, které se proslavily v globálním měřítku, a tím se do Síně slávy dostaly další osobnosti, konkrétně hráči a trenéři působící v těchto kolektivech. Jedná se o stříbrný tým ČSSR z MS 1962 v Chile, ze kterého získali právo být členy Síně slávy trenér Rudolf Vytlačil, hráči Josef Jelínek, Josef Kadraba, Jan Lála, Václav Mašek, Svatopluk Pluskal, Tomáš Pospíchal a Jiří Tichý.

Stříbrný tým ČSR z MS 1934 v Itálii je zároveň vstupní branou do Síně slávy pro hráče Štefana Čambala, Josefa Čtyřokého, Františka Junka, Josefa Košťálka, Rudolfa Krčila, Oldřicha Nejedlého, Františka Pláničku, Antonína Puče, Josefa Silného, Jiřího Sobotku, Františka Svobodu a Ladislava Ženíška.

Do Síně slávy byl přijat i tým mistrů Evropy 1976 z Jugoslávie a počet osobností tak automaticky rozšířili trenér Václav Ježek, hráči Karol Dobiaš, Zdeněk Nehoda a Přemysl Bičovský.